PLANÉ VĚTVE V ZAHRADĚ

STAREJME SE O SVOJI ZAHRADU

 

 

Na každou životní událost se lze podívat z různých úhlů pohledu a objevovat to co zatím bylo našim zrakům a zkušenostem skryté. Chce to "jen " ochotu starat se o sebe.

 

Na stromech, na jaře (vyráží) vyrůstají plané větvičky, které nemají potenciál kvetenství a schopnosti plodit. Rostou si svojí cestou jakoby nezávisle na růstu celého stromu. Rozmělňují směr růstu celého stromu. Obvykle mají v jarních měsících velmi silný potenciál růstu a během krátké doby dorůstají mnohem větších rozměrů než ostatní větve, které mají potenciálem květenství a plodnosti. Některé plané větve by nemusely vyrůst do tak velkých rozněrů. Tím by celý strom měl více síly směřova ke květenství a plodnosti.

 

Podobně to shledávám i v životech nás lidí. V mnohém jsme jako stromy. Pokud se tentokrát zaměřím na plané větve stromu, tak bych to vnímal v životě člověka jako vydání se směrem, který je mimo život toho daného člověka, skupiny lidí nebo lidstva jako takového. Jinými slovy, tak trochu mimo. Nehledejme na tom nic špatného. Tak jako v růstu stromu je přirozený růst planých větví, tak v životě člověka při hledání svého životního směru jsou kroky planým tedy od života jdoucím směrem. Jako lze včas zachytit růst planých větviček, aby nedošlo k výraznějšímu ovlivnění růstu stromu, tak lze u člověka včas zahlédnout směr který vede směrem, který ve své podstatě nechceme.

 

Podívejme se na sadaře nebo člověka věnujícímu se růstu stromů. Kterému záleží na tom, aby jeho sad, zahrada nebo samotný strom rosty, rozkvétaly a plodily. Jinými slovy žil a naplňoval to co je jeho potenciálem. Pečlivě sleduje růst stromů a včas reaguje (mimojiné) na nežádocí směry růstu větví. Výsledkem jsou pevně zakořeněné, silné a odolné, kvetoucí a případně plodící stromy. Sadař je ochoten dát si tu práci a čas věnovat se růstu svých stromů. Převedu-li to na člověka. Dejme si tu práci a starejme se o sebe. O svůj růst. Tak, abychom zachytili směr vedoucí k životu. K rozvinutí našeho potenciálu, nikoliv k našemu zániku. Tolik je toho důležitého, čemu věnujeme čas. Tolik pozornosti věnujeme věcem a událostem, které jsou zavádějící. Pak je to podobně jako by sadař dlouho nepřišel do svého sadu. Něco půjde zachránit, ale něco může být až tak daleko "jinde", že si to přes všechnu snahu sadaře jde již svoji cestou. Cestou kde se již nemůže rozvinout opravdový potenciál toho daného stromu a co tudíž vede k jeho zániku.

Ti co jsou ochotní věnovat se svému růstu, přichází do své pomyslné zahrady a rozhlížejí se. Jaký, že je to ten jejich potenciál. Jaké zdroje ma ta jejich zahrada. Kde je úrodná zemina, kompost kde je slunce,stíny kde jsou trny, květy, barvy, chutě a vůně. V jakém stavu je ta naše zahrada. Některé zahrady se dají poopravit. Jiné zcela předělat. Některé zanikají.


Přijde mi to podobné jako s nemocemi, zraněními, haváriemi, rodinnými a vztahovými krizemi, atd.. Dájí se dohledat široké souvislosti toho co jsme dělali nebo nedělali a co vedlo k nežádoucímu růstu nežádoucím směrem. Mohou to být pro nás důležité informace o tom, že tudy cesta k našemu potenciálu nevede. Je to takový vztyčený prst, kterého není radno přehlížet.


Můžeme se poopravit. Starat se o sebe. Postupně se předělávat. Hledat a objevovat, jak dál. Jinak zanikáme. 


Pokud máte ochotu věnovat svůj čas a pozornost svému životu a vnímáte, že na to sami nestačíte, protože jednoduše některé úhly pohledu prostě vidět nemůžeme, ozvěte se na arborcentrum@seznam.cz a můžeme se domluvit na spolupráci o společném hledání a skládání úhlů pohledu vedoucích k nalezení vašeho potenciálu. Vašeho života, vašich vztahu k sobě, druhým lidem, manželství, rodiny, potenciálu vaší firmy atd. 

 

Zatím přeji příjemné dny

ARBOR